Barevný dětský svět

Ať chceme nebo nechceme dětský svět je barevný. My to nezměníme a ani to nechtějme měnit. 
Děti prostě barvy milují. 

Slyšeli nebo viděli jste dítě, které se halí od hlavy po paty do černé? Já tedy ano, ale co je za tím…
Podívejte se na maminku, bude taky černá. Celá v černé “schovaná”. 
Barvy jsou mocnými pomocníky. Ovlivňují nás, naše podvědomí a vyvolávají různé emoce. Aniž bychom to věděli či cítili.
Děti si nicméně své oblečení nevybírají, tudíž se nabízí otázka, co vede k volbě barvy jejich rodiče.
Rozhodujeme za děti.
Výzkumy obecně ukazují, že bez ohledu na pohlaví jsou nejoblíbenější modré tóny, přestože u žen se k nim přidávají i odstíny růžové či fialové. 

A jak která barva na nás působí? Jaká je oblíbená dětská barva?
Barvami se dá zabývat z různých úhlu pohledů. Zabývá se jimi mnoho oborů. 
A naše podvědomí na barvy opravdu nevědomě reaguje.
Je prokázáno, že děti vnímají a vidí barvy již brzy po narození. Jejich zrak ovšem zdaleka není tak vyzrálý. 
Jako první vnímají kojenci černou a bílou. 
Ve věku tří až čtyř měsíců už kojenci vidí všechny základní barvy. Pojmenovat se je, ale naučí až mnohem později. 
Většina dětí okolo třetího roku věku je schopna vyjmenovat a určit základní barvy – červenou, zelenou, modrou nebo žlutou. 
Některé děti si toto osvojí naopak mnohem dříve. Každé dítě je prostě jiné, záleží na mnoha faktorech.

A existuje tedy oblíbená dětská barva?
Pro lidi jakéhokoliv věku je mimořádnou barvou červená. Má pro nás výrazný význam – je to barva, kterou děti mezi prvními pojmenovávají.
To je pravděpodobně vrozené. 
Červená je nápadná. Neznamená to ale, že je i oblíbená. Ačkoliv malé děti ji většinou mají rády.

Proč vybíráme pro holčičky růžovou? 
Je to už taková tradice. „Modrá pro kluky a růžová pro holčičky“.
Růžová je na rozdíl od červené považována za uklidňující. A oděvní i hračkářský průmysl se tomu tak nějak přizpůsobil. Barvy určují naše vzpomínky, a zvláště ty dětské.
Tak na to prosím myslete při zařizování dětského pokojíčku a doplňovaní šatníku. 

Musí rodiče dívčí pokojíčky malovat na růžovo a chlapecké na modro?
Ne to určitě ne! Je důležité zachovat rovnováhu. Dětem se sice líbí barvy, ale celkově barevným pokojem bychom i je mohli zahltit.
Psychologové doporučují vybírat pro dětské pokojíky přátelské tlumené, maximálně pastelové barvy.
Ideálně bílou doplněnou o přírodní materiály.
To vytvoří přiměřené a vyrovnané pozadí barevným hračkám či barevným dětským dekoracím. Tímto tématem jsme se zabývali v článku "jak na dětský pokoj".

Barvy hrají v našem každodenním životě nezanedbatelnou roli. Často jim připisujeme nejrůznější vlastnosti a s každou spojujeme řadu pozitivních i negativních pocitů.
K černé například vážeme smutek, sílu, zlo či autoritu.
Červená vyjadřuje lásku, energii nebo vzrušení.
Červenou vnímá naše oko největší plochou, je s ní tedy lepší šetřit. 
Červená je vhodná i pro děti se sklonem k hysterii a malé vzteklouny, udrží je nohama na zemi.
Se žlutou se pojí štěstí, vřelost a kreativita, ale i deprese či hněv.
Zelená je barvou harmonie, klidu a míru.
Modrá symbolizuje inteligenci a pravdu, v mnohých však také vyvolává dojem citové prázdnoty. 
Modrou barvu vidíme jako první, naše noční vidění je modré.
Je to barva bezpečí a zároveň podporuje zkoumání. 
Na bolavý krk je dobrá tyrkysová přímo na krk, třeba jako šátek nebo šála.
Právě jste se vrátili z výletu a prcek je pekelně přetažený fňuká, že by spinkal?
Zkuste mu dát na hlavu tmavě modrou čepici a žluté tričko. Tato kombinace usnadní vstřebání vjemů, které za ten den zažil. 
Takové oranžové tepláčky jsou super na vymýšlení, jak postavit věž z kostek.
U každého může být škála emocí spjatých s konkrétním odstínem samozřejmě trochu jiná, nicméně určitý univerzální vzor dozajista existuje.

Na jaké barvy si dát pozor?
Celkově se vyhněte hnědé, omezte fialovou, která je vnímána jako barva nedůvěry.  
Pak také pozor na moc červené, někdy působí na okolí až agresivně.
A především všechno je třeba brát s nadhledem a rezervou.
Každý jsme jiný a máme jiné pocity a potřeby. :)